Kniha/průvodce Tajemství Trstenické stezky

O projektu

Připravovaná publikace vás v osmi etapách provede PĚŠKY, NA KOLECH, AUTEM nebo ŽELEZNICÍ po některých tajemstvích pravěké obchodní stezky, spojující Čechy, Moravu a Slezsko na území Kolínska a Pardubického kraje. Knížka je koncipována jako průvodce kde v každé etapě je samostatná barevná mapka oblasti, podrobný popis trasy s uvedením vzdáleností a GPS souřadnice obsažené též v QR kódech. Poutavý text komentuje nejdůležitější místa trasy a je proložen fiktivními historickými příběhy dokreslujícími odlehčenou formou navštívená místa. Součástí publikace je více jak 240 barevných originálních fotografií autora Vladimíra Rozehnala. 

Knížku uvítají všichni, kteří rádi poznávají českou (a moravskou) krajinu. Na cestu se můžete vydat pěšky s využitím automobilu nebo vlakových a autobusových spojů nebo si postupně celou stezku můžete projet na kole! 

Ukázka z knížky

1. etapa: KOLÍN - TÝNEC NAD LABEM: Superkřižovatka a "Ráj rybářů" v bažinách

Délka 15 km.

Geomorfologické jednotky:

• Středolabská tabule
• Železné hory

Naše cesta začíná na nádraží v Kolíně 0 km, který je významným železničním uzlem. Před nádražím je parkoviště. Vydáme se podél železniční trati asi 500m směrem na  západ (a na Prahu), podjedeme železnici a za podjezdem již zamíříme po místní komunikaci na východ podél velkého nádražního areálu. V celé etapě nás bude v nevelkých vzdálenostech na severu doprovázet řeka Labe se svými četnými rameny.

Po sedmi kilometrech přijíždíme do Starého Kolína kde za mostem přes Klejnárku máme dvě možnosti:

1. varianta: jedeme rovně ke kostelu svatého Ondřeje, který stojí za prohlídku a 200 m za ním odbočíme postupně dvakrát vpravo směr Hlízov a Malín. Od mostu přes Klejnárku na náves do Malína je to cca 6 km. Stejnou cestou se vrátíme zpátky do Starého Kolína. V centru jedeme rovně k železniční zastávce, kde se připojíme k variantní trase 2. Do Malína se dostaneme též ze železniční stanice Kutná Hora hlavní nádraží odkud to je asi 1,2 km.
2. varianta: za mostem přes Klejnárku odbočíme asi po 100 m vlevo na nový nadjezd nad železnicí po kterém se dostaneme k železniční zastávce Starý Kolín 7,8 km. Odtud se vydáme dále po žluté značce směrem na sever k Labi. V místní části Bašta přejíždíme Labský kanál. Za mostem je malé parkoviště. Před mostem je hospoda Na Baště, která je občas otevřená. Kousek za  mostem je bývalý měděný hamr č.p. 45 zvaný VALCHA.

Odtud je to 1,5 km k bývalému labskému brodu a převozu směr Veletov 9,3 km... 

/......./

Pozoruhodnosti a tajemství 1. etapy:

KOLÍN Území města na středním toku Labe je nepřetržitě osídleno již od starší doby kamenné. Přírodní podmínky - skála u Labe a v něm ostrovy - poskytly příležitost pro vznik křižovatky dálkových cest s možností přechodu Labe přes pozdější most. Dříve tu byl přívoz.

Procházela tu dálková obchodní cesta z Norimberka přes Plzeň a Prahu směr Litomyšl, Olomouc a Krakov. Ta se zde křižovala se stezkami jdoucími ve směru jih-sever od Dunaje např. od Kremže na Dunaji (KREMS A.D.) přes Kouřim na Kolín a dále na Žitavu.

Cesty se křižovaly na hlavním Karlově náměstí, které je centrem městské památkové rezervace. Prohlédneme si alespoň historické centrum i když město má daleko více zajímavostí. Město založil Přemysl Otakar II. na novém výhodnějším místě. Do Starého Kolína pojedeme po prohlídce města.

Na náměstí jsou pěkné barokní domy na Z straně a v SZ rohu je radnice. Poslední přestavba je novorenesanční od architekta J. Vejrycha (autor radnice v Pardubicích a muzea v Chrudimi). Půjdeme-li kolem radnice kousek na západ přijdeme k areálu bývalého hradu, později zámku a pivovaru, který stojí na skále těsně nad železnicí Praha-Kolín-Česká Třebová.

Pro železnici tu inženýr Perner musel nechat prostor pro trať ve skále odstřílet.

/......./

Petr Parléř zaujal uctivý postoj. Císař a král Karel IV. přistoupil k mladému huťmistrovi. "Ještě ti Petře není třicet let a už jsi odvedl kus pořádné práce na naší pražské katedrále. Mimoto tři roky stavíš nový most přes Vltavu. Děláš čest rodu Parléřů z Gmündu a ze Savojska. Ale stále nám nestačí, co děláš."

Karel IV. byl ve sdílné náladě.

"Trápí nás chrám sv. Bartoloměje v našem královském městě Kolíně. Od požáru před jedenácti lety stojí polozřícený nad městem jako výčitka, určená mně, svému králi. Je třeba obnovit chór a vrátit mu novou vznosnost a krásu. To by byla práce pro tebe Petře."

"Nebráním se té nové práci," odpověděl Petr Parléř mírně. "Naopak, vážím si jí a přemýšlím i nad jménem toho města - Kolín. Narodil jsem se v Kolíně - i když nad Rýnem. Je to latinské jméno, jakých tady v Čechách mnoho není."

"Vím, že jsi z Kolína nad Rýnem," přikývl císař. "Tvůj otec při tvém narození pracoval v Kolínské huti, dříve než později dostal další příležitosti. Byl mistrem huti v Gmündu a poté v Augsburku."

"Od malička jsem se motal v huti," zasmál se Petr. Obdivoval jsem kolínskou katedrálu, která se pomalu zvedala od země i chrám v Augsburku. Ve 20 letech jsem už pracoval plně s otcem a také jsem věděl, že stavitelské řemeslo je můj osud."

"Viděl jsem tě tam při práci a ještě později v Norimberku a doporučil ti navštívit Štrasburk a znovu Kolín."

"Vážím si vaší laskavosti, císařská milosti, s níž jste mi poskytl prostředky ke studiu na těchto významných katedrálách. Samo nadání bez školení nepomůže."

"Po dvou letech jsem si tě odvedl do Prahy a nelituji toho." Císařovy oči laskavě pohlížely na stavitele Petra.

A jak to bylo dál? Jak pokračuje naše stezka? Dozvíte se v knížce!

Co je Trstenická stezka?

Podíváme-li se na obecně zeměpisnou mapu České republiky vidíme na první pohled, že hustě osídlené nížiny Čech a Moravy od sebe odděluje výrazně hnědá oblast Českomoravské vrchoviny. Zelené plochy Čech a Moravy se k sobě přibližují nejvíce v trojúhelníku LITOMYŠL – MORAVSKÁ TŘEBOVÁ – SVITAVY. Všechna tato města mají pro spojení Čech a Moravy klíčový význam a nacházejí se v současnosti v Pardubickém kraji. 

Těmito místy procházely od pravěku dálkové stezky spojující Čechy, Moravu a Slezsko s dalekými zeměmi a městy, odkud se dováželo důležité zboží jako koně, dobytek, sůl, měď, stříbro, zlato, jantar. Putovali tudy bohužel i otroci se kterými se obchodovalo v Praze. V naší publikaci věnujeme pozornost stezce Trstenické, nazvané podle řeky Loučné, dříve též pojmenované Trstenice. Název se odvozuje od staročeského slova TRSTIE = rákosí, které provázelo řeku zejména na jejím horním toku, kde leží i stejnojmenná ves Trstěnice.

O Trstenické stezce bylo napsáno již hodně. Pokusíme se provést čtenáře po trase této stezky na území dnešního Pardubického kraje pěšky nebo na kole tak, abychom poodhalili stopy člověka v krajině a dotkli se tak některých tajemství Trstenické stezky.

Jednotlivé etapy trasy

1. etapa: KOLÍN – TÝNEC NAD LABEM: Superkřižovatka a "Ráj rybářů" v bažinách (délka 15 km)
2. etapa: TÝNEC NAD LABEM – PŘELOUČ: Železnými horami po stopách Ing. Pernera (délka 26,3 km)
3. etapa: PŘELOUČ–PARDUBICE: Cesta Polabím (délka 19,5 km)
4. etapa: PARDUBICE–MORAVANY: Od Chrudimky k Loučné (délka 22,5 km)
5. etapa: MORAVANY–ZÁMRSK: Krajem meandrující řeky Loučné (délka 20,8 km)
6. etapa: ZÁMRSK–LITOMYŠL: Krajinou lovců mamutů kolem tajemných pramenů Pekla (délka 25,5 km)
7. etapa: LITOMYŠL–SVITAVY: Na hranice Čech a Moravy (délka 26,1 km)
8. etapa: SVITAVY–JEVÍČKO–JAROMĚŘICE: Přes Hřebečovský hřbet do údolí Malé Hané (délka 33,3 km) 

O autorovi

Vladimír Rozehnal (1945) je architekt zaměřený na urbanismus, dříve zaměstnán ve Stavoprojektu Hradec Králové, od roku 1991 pracující ve vlastním architektonickém atelieru v Pardubicích. Ve Východních Čechách zpracoval desítky územních plánů měst a obcí a urbanistických studií. Dlouhodobě se zabývá problematikou Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ). V roce 2003 zpracoval Regulační plán městské památkové zóny Chrudim a v roce 2010 územní plán Moravské Třebové. V devadesátých letech působil jako městský architekt v Ústí nad Orlicí. V roce 2015 vyšla jeho publikace Města Pardubického kraje.

O knize

Knížka bude mít zhruba 200 stran, formátu B5 (165 x 240 mm) s pevnou lepenou vazbou. Plánujeme vydat 2 000 ks výtisků, které se budou prodávat v knihkupectvích po celé republice, v informačních centrech převážně v Pardubickém kraji a samozřejmě i na internetu. Rádi bychom knížku vydali v průběhu jara 2016, aby byla připravená na letošní jarní a letní turistickou a cykloturistickou sezónu!

O kampani

Pomocí vás všech a hithit.cz zaplatíme větší část tisku knížky a když potom půjde do prodeje budeme doufat, že se nám vrátí i čas investovaný do příprav a zpracování tématu, textů, fotek a map. Všem vám předem děkujeme!