Slovensky
Česky
English
Autentický zápis lékařky Hanky, jak jej zachytila na místě:
...je mi 20...když jsem byl dítě, žil jsem s mámou, tátou, sestrama a bratrem...chodil jsem do školy...jednou vtrhli do naší školy radikálové, polili ji benzínem a zapálili...stříleli do dětí i učitelů...utíkal jsem...mnoho měsíců jsem utíkal...mámu, tátu ani sourozence jsem už nikdy neviděl, ...jedl jsem co jsem našel...strašně jsem se bál, pořád se bojim, nikdy neusnu bez prášku na spaní...taky jsem spal v kleci...v houfu lidí jsem se dostal na člun, byla tma, ...strašně jsem se bál...z vody mě vytahli moc hodni lidé, bydlel jsem u nich 9 měsíců...teď pomáhám ostatním uprchlíkům a také chodím malovat do The Hope Project...jednou bych chtěl být malířem nebo studovat, ale hlavně bych chtěl žít na svobodě...