Příběhy z budget-travel cestování, které vás zanesou na různá místa Evropy. Některé z nich jsou vyloženě komické, jiné ještě o něco více. Jste zváni do naší nízkonákladové galerie absurdit, poznání a černého humoru. Podpořte prosím náš literární debut!
Author: Roman a Tomáš
All or nothing. This project will only be funded if it reaches at least its first milestone by Dec 7, 2025 by 19:17 CET.
Je chladný únorový den a dvě postavy s batohy na zádech a s hlasitým smíchem na rtech, právě vyšly z budovy Vídeňského letiště. Stojí v zóně pro kuřáky, občerstvují se nápojem a tabákem.
„Ty vole, tohle jen tak nevymyslíš!“
„Jo, jsme fakt pitomci – splést si den odletu. To se může stát fakt jenom nám!“
„A že jsme těchhle situací už zažili, co? To už by bylo fakt na knížku...“
Smích utichl a podívali se na sebe. To, co se jim zračilo v očích, bylo naprosto jasné.
Kniha je protkána věrohodným popisem našich deseti low-budget výletů z období 2017 - 2020. Kromě komických příběhů se dočtete spousty zajímavostí o jednotlivých místech v rámci tzv. inženýrských okének, aby kniha měla nějakou přidanou hodnotu a úroveň. Nechybí ani hojná autentická fotodokumentace, abychom všechny historky, které na sebe napráskáme, podpořili důkazy a taky ručně kreslené ilustrace, ať to vypadá hezky.
Zařazením se do fronty se našimi hlavami začaly honit ty nejčernější scénáře. Po chvíli úvah byly zformovány do věty: „Přece nás nemůžou zadržet před odletem a nechat nám uletět letadlo. Co tu pak s námi budou dělat?“ Verden pár nehezkých nápadů vyslovil, ale o těch Ramon rozhodně nechtěl diskutovat, když po pár minutách před námi zmizela fronta. Čtyřčlenná rodinka opatrující tři lodní kufry a jeden menší kufřík s tygrovaným vzorem, jehož madlo křečovitě svírala blonďatá holčička v růžových šatech s bledě modrým kloboučkem se širokou krempou, asi nepůsobila nijak podezřele, a proto tímto speciálním pohovorem ani neprošla a dostala na svoje pasy nálepky bez větší námahy. K vysokému pultíku, za kterým stála pohledná úřednice v policejní uniformě, se dostavil první Verden.
„Jak se máte?“, otázala se zdvořile úřednice. „Docela dobře“, zalhal Verden.
„Kam letíte?“ „Domů do Prahy“, odpověděl, zatímco se mu před očima zjevovaly hučící bory po skalinách, které nejspíš už v životě neuvidí.
„Sám?“ „Ne. S tamtím.“ a podíval se přes rameno na Ramona, který měl oči navrch hlavy.
„Co jste tu dělali?“ „Turistika.“
„Kde jste byli?“ „Tel Aviv a zajeli jsme do Jeruzaléma.“
„Přespávali jste v Jeruzalémě?“ „Ne, tam jsme jeli na výlet, přespávali jsme v Tel Avivu.“
„U koho jste bydleli?“ „U našeho hostitele Leonida.“
„U koho?“, srolovala svoje čelo úřednice. „U Leonida. Měli jsme zařízené ubytování přes AirBNB.“
„Přes co?“ „Přes AirBNB.“
„Co to je?“ „To je aplikace, kde si můžete zajistit ubytování.“
„Jak se jmenoval ten hostitel?“ „Leonid.“
„A dál?“ „Nevím.“
„Tak vy nevíte, u koho jste bydleli?“
II Pauza.
V této části se chtěl Verden zabít. V roce 2020 úřednice, která je v denním styku s turisty, netuší nic o existenci aplikací pro zajištění ubytování. Neslýchané. A tuto situaci značně komplikující.
„Dobře, dobře. Co děláte za práci?“ „Studuji a do toho pracuji jako promítač.“
„Prom… co?“ „Promítač.“
„Co to je?“ „To znamená, že připravujete filmy k projekci v kině.“
„Co na nich připravujete?“
Debata se pro Verdena neodvíjela dobrým směrem. Ve snahách o vysvětlení činností, které jsou potřeba k zajištění hladkého chodu promítací kabiny, byl přerušen žádostí o předložení cestovního pasu. Úřednice vzala pas do obou rukou a pečlivě v nich nacvičeným hmatem listovala stránku po stránce. První stránka – prázdná. Druhá stránka také. I ta poslední, třicátá druhá, byla prázdná. Úřednice nakonec letmo zkontrolovala datum vystavení.
„Koukám, že máte nový pas.“ „Hm.“, polkl nasucho Verden.
„Co se stalo s tím starým?“
Jsme dva kamarádi Roman a Tomáš, které pojí společná láska k cestování a poznávání nových míst. Za ta léta jsme toho poměrně dost zažili a přišli na to, že by nebyl vůbec špatný nápad se o naše zážitky podělit nejen se svými nejbližšími, ale i s ostatními. Myslíme si, že mít v knihovně něco, co jste sami vytvořili je zkrátka úžasná věc. Začali jsme se proto pravidelně scházet a pracovat na naší knize. Po čtyřech letech konečně můžeme říct, že máme hotovo! Kniha je napsána, zbývá jen korektura a samozřejmě to nejdůležitější – její vydání. A to není levná záležitost. Pomozte nám splnit si náš sen – odměnou vám bude nejen naše dílo. Moc děkujeme!
Comments