Realizace filmového dokumentu o zdevastované krajině Libavá, která v posledním století prošla hrubými společenskými a hospodářskými změnami.
Autor: Milan Švihálek
Šenov, Moravskoslezský kraj, Česko
PřispětVšechno, nebo nic. Tento projekt bude úspěšný pouze v případě, že dosáhne alespoň cílové částky do 8.7.2025 do 12:00.
Krajina zraněná 20.stoletím
Pomozte nám poodhalit tajemství krajiny, do které byl desítky let vstup zapovězen. Podpořte prosím natočení hodinového filmového dokumentu o vojenském újezdu Libavá, o krajině, víc než jiné části naší země poznamenaná událostmi, které se v naší zemi odehrály v posledních 100 letech. Tady se rok za rokem odvíjely naše dějiny. Dnes je Libavsko stále ještě vojenským prostorem s mnoha rozstřílenými obcemi a ruinami původních objektů.
Máte-li chuť, můžete se seznámit s hrdinou našeho dokumentárního filmu, s lesníkem a výborným vypravěčem Jindřichem Machalou, osmdesátiletým pamětníkem, který je jedním z posledních žijících svědků všech společenských, kulturních a politických změn, které učinily z této překrásné břidlicové krajiny nevinnou oběť 20. století.
V kopcích jsou ještě ukryta speciální utajená podzemní sila, o nichž se léta muselo mlčet, a v nichž číhaly na svou příležitost sovětské rakety s atomovými hlavicemi. Potřebujeme vás, prosím pomozte, aby mohl vzniknout věrohodný obraz doby zapsaný do stále ještě málo přístupné krajiny 20. století.
Pomozte prosím zachytit obraz doby
Libavsko, krajina východně od Olomouce, se podobá černé díře ve vesmíru, na kterou zapomněl Bůh. Pozapomenutá krajina mrtvých studní, náhrobků se jmény vytesanými do mramoru těžko čitelným švabachem a ručně počmáraná podpisy v azbuce, jak to činila sovětská vojska kamkoli vkročila. Krajina rozstřílených kostelů a hřbitovů rozrytých tankovými pásy. Sem přišel v roce 1946 z Valašska dvouletý chlapec, aby se Město Libavá a okolí (tehdy ještě nesoucí německý název Stadt Liebau) stala jeho osudem.
Jindřich Machala celý život pracoval v lese a vojenský újezd prošel křížem krážem. Napsal o něm šest obsáhlých knížek a stal se jeho živoucím svědomím. Viděl všechno, co z břidlicových staveb, v nichž žili němečtí kolonisté od 13. století zbylo poté, co skončila nejstrašnější válka historie. Bude na to vzpomínat. Viděl žebřiňáky plné nábytku, peřin a jídla na dlouhou cestu, na kterých opouštěli své rodné domy německy hovořící obyvatelé. Viděl přicházet nové hospodáře, které bohužel nikdo nenaučil hospodařit na málo úrodných stráních, a tak pole začala pustnout a domy se začaly rozpadat jeden po druhém. Zlatokopecké sny se rozplynuly a neúspěšným rolníkům nezbylo, než se tiše vytratit.
Pak přišla naše armáda a zřídila z desítek vesnic vojenskou střelnici. Cílem tankové palby se staly historické kostely, domky ještě plné rodinného tepla, stodoly, kapličky. Když se Jindřich Machala v létě 1965 oženil, vjely do vysídlené krajiny sovětské tanky, aby „pro Evropu“ zachránily nejcennější společenský řád budoucnosti. Vojáci z východu pro jistotu nabili ostrými nejen své kalašnikovy, ale rovnou rakety s atomovými hlavicemi. Ještě tu po nich zůstala takřka použitelná podzemní sila. Ale dějiny málokdy přivírají oči nad nespravedlností.
20. století ještě neskončilo, když se svět pohnul a Rusové museli vycouvat zpátky na východ. Vojenský prostor se zmenšil, ale krajina zůstala. Zdevastovaná, zničená, poraněná, místo živých vesnic plná těžko rozeznatelných ruin domů. Krajina stále žije, dokonce se do ní vrátila původní zvěř, ale ztrácí paměť. Jindřichu Machalovi je osmdesát let a postupně se stal jedním z posledních žijících svědků, v jejichž mysli je uchován skutečný obraz 20. století tak jak je dnes vepsán do podvědomí naší země.
Pomozte prosím zachránit co zůstalo z krásné krajiny Libavska pro naše dějiny. Pamětnický scénář je napsán a filmový štáb sestaven. Chybí jen peníze na realizaci. Můžete začít přispívat podle svých možností přesně v poledne 24. května 2025 v den, kdy si na raketové odpalovací rampě Točka Sever nedaleko Libavé (zvané Malá Moskva) připomeneme koncertem Pražského výběru s Michalem Kocábem a vystoupením Plastic People of the Universe výročí definitivního odchodu sovětských oddílů. Jste zvědaví? Chcete se podívat jak se u nás žilo dlouhá desetiletí? Přispějte prosím na náš filmový esej. Ať si to přejeme nebo ne, ten zvláštní příběh krajiny zraněné 20. stoletím je součástí našich moderních dějin.
Komentáře