Česky
English
Slovensky
Neutěšená situace ve střední a východní Evropě dost možná povede k revoluci v přípravě společného evropského rozpočtu: Kvůli české, slovenské, maďarské, bulharské a rumunské dotační praxi se zvyšuje tlak na takzvané zastropování zemědělských plateb na půdu a celkovou rekonstrukci Společné zemědělské politiky.
Důvodem jsou četné případy zneužívání dotačních schémat, která velkopodnikatelům pomáhají k monopolnímu postavení, či případy, kdy se zemědělské dotace stávají zdrojem zisku podvodníků. Mnozí kritici stávající praxe volají také po trestech pro konkrétní provinilce.
Znepokojení zesílilo především kvůli třem konkrétním případům. Prvním bylo zavraždění slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Vyšetřování vrhlo světlo na sérii článků, ve kterých Kuciak popsal skupinu organizovaného zločinu, která roky vydělává na evropských platbách. Tři klany italské mafie vlastní na východě Slovenska několik desítek zemědělských firem, které obhospodařují stovky až tisíce hektarů půdy a čerpají na ně miliony eur dotací, jejichž oprávněnost je velmi sporná. V jednom případě si například firma nárokovala platby na osminásobek plochy, kterou skutečně využívala. V jiném žádala platby na plochy, za které neplatila nájem a neměla na ně užívací právo.
Poľnohospodárska platobná agentura, přerozdělující na Slovensku evropské fondy, podle kontrolních orgánů Unie rozdělila protiprávně až stovky milionů eur. Agentura se proto otřásá v základech a někteří členové jejího vedení včetně dlouholetého ředitele dokonce skončili ve vazbě. Slovenské kontrolní orgány však tuto rozsáhlou protiprávní činnost neodhalily, musel zakročit Brusel, který proplácení některých operačních programů pozastavil.
Babiš hazarduje s dotacemi pro všechny
Druhým případem, který nutí Evropskou unii k rekonstrukci dotačních systémů v zemědělství, je investigativní studie listu New York Times, která koncem roku 2019 popsala způsob, jak se maďarští oligarchové blízcí Viktoru Orbánovi dostávají k mohutným balíkům dotací na půdu, jak se tyto platby zneužívají na Balkáně, ale i to, jak ze systému profituje český premiér Andrej Babiš, který si na zemědělských platbách v roce 2018 přišel minimálně na 42 milionů eur.
Pověstnou poslední kapkou je dění kolem auditu Evropské komise, ve kterém si posvítila na zemědělské dotace přidělené firmám, jejichž konečným uživatelem výhod je český premiér Andrej Babiš. Jeho skupina Agrofert obhospodařuje zhruba 115 tisíc hektarů půdy, oficiálně rozdělené mezi 53 farem. Jednání probíhají už od roku 2019, za českou stranu je vede zejména Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo pro místní rozvoj. Hlavně druhé jmenované je v obraně „české pozice“ nejaktivnější. S Bruselem si vyměnilo několik oficiálních listů, v nichž popírá jakékoliv pochybení a odmítá učinit kroky k nápravě. Podle kritiků místy vystupuje spíše jako právní oddělení skupiny Agrofert a nebere ohled na to, že svým chováním ohrožuje dotace také pro další české podniky. Neobvyklý je také až nepřátelský způsob komunikace, kdy ministerstvo veřejně opakovaně mlžilo nebo vysloveně lhalo, při povinných odpovědích využívalo poslední možné termíny a odmítalo přijímat dopisy z Bruselu psané v angličtině.