Krasny den preji, sedim na nastupisti ve Valasskem Mezirici. Leje jako z krhly:) jedu na Slovensko k me rodine:) po trech letech opet prijedu na Misto, kde jsem zapocala moji - Doufám- ze konecni hlubokou Transformation. Dely se mi neskutecne veci a vyjasnily mnohe nejasnosti. Vyzkousela jsem si - jak je to byt v posteli pripoutana zvlastnou „energii“ nemoct se Ani postavit pro vodu a na ucte 0. posililo me to, ale zaroven jsem vdecna za vsechno:) Dekuji. Uz mi jede vlak:) Ps: at se ti zrovna deje cokoliv - nejses nikdy v tom sam i kdyz to zrovna jeste nevidis:)