Všechno to začalo jako poznámky na okraji dne.
Pár vět po ránu, pár po půlnoci, když už se svět nehýbal a dalo se konečně dýchat.
Z těch vět se stala kniha, z bolesti rytmus, z ticha otisk.
Teď je to venku. Vzpomínky nezlomnýho čuráka čekají na vás na Hithitu.
Díky každému, kdo tomu dá hlas, sdílení nebo stovku.
Nejde o „projekt“. Jde o to, aby to, co drží lidi pohromadě, mělo papír.