English
Česky
Slovensky
12. března 2022. S paní Columbovou hodinová masáž u Thajek, pak na oběd „čína“ u Vietnamců, italské kafe Segafredo v kavárně na náměstí Republiky s množstvím korzujících ukrajinských utečenců, v podvečer už bez manželky český ligový fotbal s hráči z Pobřeží slonoviny, Egypta, Černé Hory, Zambie, Slovenska, Kolumbie a Francie. A pak že nejsme kosmopolitní země a jsme xenofobové. Blbost. Pisálek prošel turniketem a poprvé v roce nasál vůni Doosan Areny, v níž se mísil tradiční silný omamný odér přepálených skvělých klobás a piva s fanouškovským nadšením i primitivismem v hledišti. „Dej si banán,“ křičelo na černého vysokého stopera soupeře při každém jeho dotyku s míčem zhruba stodvacet kilo mladého tuku v řadě pod pisálkem. Ale tlustý expert křičel i na bílé rozhodčí a bílé protihráče, nebyl to rasista. Byl to jen vůl.
Viktoria Plzeň měla podle tabulkových předpokladů snadno smést FK Teplice, ale byl to upracovaný nelíbivý fotbal, domácí vyhráli gólem z penalty 1:0, když se celý druhý poločas v deseti jen bránili, za 97 minut vyslali fotbalisté obou týmů mezi tyče jen šest střel, rozhodčí se pořád radil s VARem, takže se spoustu minut nehrálo a čekalo na verdikty, které později komise rozhodčích označila za chybné. Plzeň měla na dresech hezký vzkaz: NO WAR PLEASE. Klidně tam mohli dát i NO VAR PLEASE. Nejhezčí moment zápasu? Když se v řadě č. 10 prosmýkla před pisálkem hezká mladá slečna s nádhernou prdelkou v upnutých džínách. Dvakrát, jednou když šla tam, podruhé, když se vracela s klobásou na tácku v jedné a pivem v druhé ruce. Moc hezký pohled, nebyl to úplně marný fotbalový zápas.