Andrej Babiš svým vlivem zcela prorůstá ve městech, v nichž podniká. Projevuje se to také ve volebních průzkumech, když právě Češi z regionů s pobočkami Agrofertu preferují hnutí ANO jako tu nejlepší volbu. Ve slovenské Šali, kde sídlí jeho chemička Duslo, si ale může Babiš vylámat zuby. Místní popudil tím, že láká do regionu cizince. A čistý není ani co se týká státních dotací.
Zatímco v německém Wittenbergu Babiš staví dálniční přípojky, školy, školky či muzea za vlastní peníze, doma, ve slovenské Šali se může spolehnout na státní podporu a obdiv celého okresního města v Nitranském kraji.
Právě Šaľa o sobě nedávno dala vědět, když na výjezdovém jednání vlády upozornila kabinet Roberta Fica i média, že jí docházejí lidé. Práce pořád přibývá, ale množství pracovní síly exponenciálně nedorůstá. Ano, v současnosti to možná zní jako cliché. V případě Slovenska to ovšem tak samozřejmé není. Nezaměstnanost v zemi sice klesla na historické minimum – a to asi na 9 procent –, donedávna však s klidem přesahovala úrovně o procento vyšší. Slováci navíc navzdory kritice vyřazují z počtu nezaměstnaných dlouhodobě nezaměstnané lidi a statisíce Slováků pracujících v zahraničí připočítávají ke slovenským zaměstnancům.
Podíl pracujících cizinců je navíc na Slovensku pouze 0,3 procenta. V české republice tento podíl cizinců v rámci všech zaměstnanců dosahuje na 2,2 procenta. I proto zástupci největších firem z nitranského regionu žádali vládu o nové posily z ciziny.
Duslo láká Ukrajince
Největším zaměstnavatelem regionu je chemička Duslo ze skupiny Agrofert Andreje Babiše. Zaměstnává přes dva tisíce pracovníků, což spolu s návaznými pracovními místy tvoří více než třetinu všech zaměstnanců ve městě. K tomu je nutné ještě připočítat také pracovníky zaměstnané na aktuální rekonstrukci podniku.
Francouzská firma Technip a Duslo samotné má během rekonstrukce, která aktuálně v podniku probíhá zaměstnávat až 1300 zaměstnanců, mnozí z nich pocházejí z ciziny. A právě Babišův podnik proto tlačil na zaměstnání většího počtu cizinců. Ve městě, hlavně díky chemičce žije nemalá skupina Maďarů, Bulharů, Rumunů a Srbů. Aktuální pracovní pozvánka míří zejména na Ukrajince.
Město s 23 tisíci obyvateli proto s Babišem a místními podnikateli domluvilo společnou strategii pro budování nových ubytovacích prostor pro pracovníky z ciziny. Spolufinancují ji také samotní byznysmeni.
Cizinci budou i přes odpor místních
„V Šale byla rekonstruována bývalá svobodárna, která patřila nemocnici, nyní se rekonstruuje někdejší internát chemické školy. Máme zde obrovský odpor veřejnosti, ale my se tomu bránit nemůžeme, pokud investor splní podmínky, musíme povolení vydat. Můžeme jen lidí žijící v bezprostřední blízkosti těchto ubytoven přizvat jako účastníky řízení, aby se vyjádřili k projektu, aby dopady na ně byly co nejmenší,“ řekl pro agenturu SITA primátor města Jozef Belický.
Babiš se v roli novodobého Bati v Šale ocitá v dvojí roli. Zatímco ho domácí díky jeho podpoře nových pracovních míst zbožňují, zároveň se zlobí na současné lákaní cizinců. Strach z neznámého sílí i na Slovensku a v západoslovenském městě žijícím v líném blahobytu obyvatelé protestují proti plánům rozšiřovat v tamních podnicích zastoupení cizinců. Bez ověření faktů upozorňují na rostoucí kriminalitu a odmítají novodobé svobodárny, které město pro podniky včetně Dusla staví.
Babišovi se ovšem ztratit nějaký ten bod popularity lákáním cizinců vyplácí. Duslo má totiž mezi podniky Agrofertu zcela výjimečnou pozici. V rámci skupiny dosahuje nejvyšší zisk a právě realizuje největší modernizační projekt holdingu.
Velmi podezřelé dotace
Za úspěchy chemičky stojí také přízeň kabinetu Roberta Fica. V roce 2014 schválila Duslu slovenská vláda rekordní dotaci 58 milionů eur, tedy více než 1,5 miliardy korun. Dotace má podobu úlev na daních a peníze mají být použity na rozsáhlou rekonstrukci výrobních technologií výrobny čpavku. Do ní přitom hodlal Agrofert investovat v minulosti i bez dotace.
Nejvyšší státní podpora ve slovenské historii byla největšímu výrobci hnojiv ve střední Evropě přidělena s odůvodněním kompenzace za příliš drahý plyn. Žádný jiný průmyslový podnik však tak vysokou podporu s argumentem kompenzace cen energií nezískal.
Kontroverzní byl i způsob udělení dotace pro podnik. Zatímco ministr hospodářství Tomáš Malatinský několik let odmítal udělit Babišovi pomoc, jeho nástupce Pavol Pavlis (ministrem v letech 2014 až 2015; Smer) schválil rekordní dotaci po několikadenním působení ve funkci. Podezření vzbuzuje fakt, že bývalý ministr hospodářství Pavlis před nástupem do funkce podnikal ve více firmách s Andrejem Babišem.