Přerod legendárního Petrimexu na současný kanón Agrofert s sebou nesl řadu zajímavých propojení a okolností. Skládal se z několika klíčových kroků. Jistě mezi ně patřily i pokusy ovládnout bratislavský Istrochem.
Státní podnik Istrochem patřil ke klíčovým hráčům chemického průmyslu v celém regionu. Nelze se divit, že na sebe poutal pozornost investičních dravců, kteří v 90ých letech číhali na každý z bývalých socialistických pokladů. Tvrdý boj o bratislavský podnik vzplanul v roce 1995, kdy se Istrochem přeměnil na akciovou společnost.
Předchůdce Istrochemu - Dynamit Nobel - byl klenotem chemického průmyslu v celé Evropě. Firmu založil ještě Alfred Nobel v roce 1873. V době slovenské privatizace vyráběla gumárenské chemikálie, vlákna z polypropylenu, agrochemikálie a průmyslové trhaviny.
Prvním zájemcem o zprivatizování Istrochemu byla zaměstnanecká společnost Istronova. Její ředitel - Vladimír Harminc - měl v této společnosti 13-procentní podíl. Další výraznější podíly drželi Tomáš Kubečka, Dušan Vrba a Alojz Moncmann.
Firma chtěla od Fondu národního majetku získat 67 procent akcií Istrochemu. Manažeři, kteří chtěli v podniku skoupit 51 procent akcií navrhovali zaplatit první splátku ve výši 320 milionů slovenských korun. Zaměstnanci si mohli akcie Istronovy koupit v ceně po sto korun za kus. Šlo však o velké sousto. Istrochem totiž v té době disponoval základním kapitálu ve výši 3,2 miliardy korun.
Podíly Istronovy si nakoupilo 55 procent zaměstnanců, ale management ovládal 64 procent akcií celé zaměstnanecké společnosti. Právě v té době začal kolem Istrochemu kroužit i Petrimex.