Česky
English
Slovensky
26. března 2022. Celodenní výlet přes hory a doly. Ty hory i městečka v nich jsou úchvatné, opět se nabízí jako nejvýstižnější slovo spektakulární. A klikaté silnice opět plné cyklistů, ti trénovaní stylově a lehce plují ostrými serpentinami k vrcholu, hobíci zjevně trpí. Mallorca je v jarních měsících stoprocentně nejvíce cyklistickým místem na světě, jsou dole na rovinatém jihu i na západě v horách, všude. Na turistické trase GR 221 putují pěší turisté, ten trek přes hory vypadá sakra dobře. Cesta z ohromného kláštera Lluc podél dvou jezer do Port de Soller s vynikajícím obědem v přístavní venkovní restauraci, klikatá silnice do starobylého kamenného města Deiá a pak dál do Valldemossy, kde mají skvělé kafe.
Večer pisálek s dětmi poslal maminku s tatínkem do hospody na drink nebo víno, vykoupal vnoučata a po vyčištění zubů je uložil do jedné postele. A nezbytností je pohádka, tedy dvě pohádky na témata určená dětmi. Nejprve pohádka pro vnučku, která si přála něco o koníkovi. Pisálek ji pojal výchovně.
Za devatero horami, řekami a údolími byla stáj a v ní žil koník Chechtáček. Jmenoval se tak proto, že byl pořád vysmátý, měl neustále vyceněné zuby, jakoby se chechtal, vždy šířil dobrou náladu.
„Jak to, že se pořád směješ a máš tak krásnou srst i hřívu?“ zeptala se ho holčička Liz, když ho ve stáji navštívila. A koník, protože je pohádkový, tak umí samozřejmě mluvit, odpověděl: „Protože každý den jím jablíčka, hrušky, mrkve, mám rád ovoce i zeleninu, které mi dodávají sílu i dobrou náladu.“
Liz pak osedlala koníka a vesele spolu skotačili ve výběhu. A když skončili, řekl jí koník: „Já vím, že ty ovoce a zeleninu nemáš ráda, jestli se chceš pořád smát jako já, zkus říci mamince, že už jablíčka a další dobroty budeš jíst. Uvidíš, že mamince uděláš radost a sobě taky.“
Liz přišla domů a říká mamince: „Mami, prosím, můžeš mi nakrájet k svačince jablíčko?“ Maminka byla úplně zkoprnělá: „Jsi opravdu moje holčička?“ A Liz odpověděla: „Ano, koník Chechtáček mi poradil.“
Holčička snědla jablíčko, pak si dala i pomeranč a rázem se smála od ucha k uchu.
Druhý den přišla za Chechtáčkem do stáje a řekla mu: „Děkuji ti, koníku, za dobrou radu. Ovoce je výborné a fakt mám pořád dobrou náladu.“ A koník odpověděl: „Já vím, jsem rád, že jsem ti ukázal správnou cestu. A teď už mě osedlej a jedeme se spolu projíždět i smát.“
Zazvonil konec a pohádky je konec.
A ještě jedna pohádka pro Ala, ten si přál pohádku o bouracím stroji. Ovoce i zeleninu má rád, takže první pohádka byla výchovná jen pro půlku auditoria.
V jedné vzdálené zemi za devatero moři a devatero horami byl zaparkovaný v garáži bourací stroj. A byl smutný, protože neměl řidiče a hodně dlouho už nic nezbořil.
Nedaleko od garáže byl neutěšený sklad, který dělal celé čtvrti ostudu, byl polorozbořený, zdmi i zbytky střechy již prorůstaly stromy a keře. Bourací stroj si říkal: „To by byla práce pro mě, srovnat tu hrůzu se zemí, aby se tu mohl postavit nějaký hezký dům. Ale když nemám šoféra,“ zašeptal smutně a z ostřikovačů skel ukápla slza.
Ale v tu chvíli šel kolem garáže kluk Al, který slyšel nějaký nářek. Vstoupil do garáže, uviděl smutný bourací stroj a hned mu bylo jasné, proč pláče. A tak si řekl, že pomůže vyřešit dva problémy najednou – učiní stroj šťastným a zlikviduje polozbořenou budovu.
Vlezl do kabiny, sedl si za volant a začal zkoušet různé páčky. Aha, tahle je na vysunutí ramene, tahle na rozhýbání bourací koule, tahle na rozjetí, tato na couvání. A když všechno pečlivě vyzkoušel, vyjel s bouracím strojem ven, přejel sousední volný prostor a dal se do demolice ruin. A za hodinu byla ošklivá budova pryč, zbyla jen hromada cihel, trámů a střešních tašek, což už je práce pro bagr a nákladní auta. Kluk měl radost, že udělal užitečnou věc, a bourací stroj radostně blikal světly, protože se vrátil do práce.
Starosta města byl překvapený, že místní ostuda náhle zmizela a tak zahájil pátrání, kdo to provedl. Překvapivě zjistil, že to byl kluk Al se zapomenutým bouracím strojem. A tak svolal radu města, pozval kluka na radnici a před všemi mu dal medaili za dobrou práci. Všichni radní tleskali a provolávali „sláva a hurá“ a než zazvonil zvonec, na počest kluka i bouracího stroje si připili džusem a do garáže poslali bouracímu stroji na přípitek brzdovou kapalinu.
Dobrou noc.