Dvě auta pro Ukrajinu + 10 powerbank

Po více než měsíci další hlášení:

Auto úspěšně na Ukrajině, celá cesta byl silný zážitek, o kterém budu mít krátký seriál na facebooku.

Původně jsem plánoval předat organizaci Neohnutí jedno další auto, nakonec to budou ale hned dvě! Teď konečně nastal čas se tomu zase věnovat, v tomto a příštím týdnu budu řešit především papírovaní, na přelomu srpna a září půjdou obě auta do opravy a následně budou předány Neohnutí.

Děkuju všem za podporu, postupně odbavuju Vaše odměny, tak prosím vydržte, snad brzo dorazí i pohledy z Ukrajiny.)

S kamarádem pracujícím na Ukrajině jsme se bavili, co bych s sebou mohl ještě přivézt, když už pojedu sám a s prázdným kombíkem. Jako klíčové se ukazují powerbanky, díky kterým mohou být lidé i přes časté výpadky proudu neustále ve spojení a mít přístup k informacím.

Rád bych proto koupil a na Ukrajinu převezl 10 výkonných powerbank, které by můj kamarád rozdistribuoval nejpotřebnějším.

Cena 10 powerbank by se měla pohybovat kolem 8-10 000 Kč. Pokud vyberu více, pořídím další powerbanky, případně jimi pokryju na mimořádné náklady na cestě. 

Děkuji moc za podporu,

Matouš

Už to tak pomalu vypadá, že s Peugotem opravdu odjedu na východ.

V pondělí návštěva na registru vozidel, trochu čekání a pak stresu, ale paní hrozně milá, dokonce mi půjčila šroubovák na značky, které jsem se předtím snažil neúspěšně odmontovat klíčkem od schránky. A tak jsme nejdřív auto slavně přepsali na mě, abych ho potom mohl o minutu později jako vlastník zaregistrovat k vývozu a přepsat na ukrajinskou humanitární organizaci Signál vítězství. Moc jsem si toho vlastnictví neužil.

Nejzábavnější část je samozřejmě ta exportní, musel jsem odšroubovat staré značky, které se následně skartovaly a za které jsem vyfasoval krásné nové platné celé tři týdny, během kterých musím zmizet za hranice. Já ale nikdy značky neměnil a myslel jsem, že se to prostě jenom nějak odloupne. Když jsem ale SPZku málem urval i s nárazníkem, všiml jsem si samozřejmě dvou rezavých šroubků. Ve stresu a naivitě jsem se je chvilku snažil odšroubovat klíčkem od schránky a u toho se děsil představou, že budu muset celý proces absolvovat znova.

Se sklopenýma ušima jsem vyrazil zpátky za paní z registru, tu jsem ale svou neschopností nijak nešokoval a obratem mi z poličky podala šroubovák. Zlatíčko. No a tak jsem ani ne za deset minut držel v ruce značky, nový techničák a chvilku ještě i půjčený šroubovák, než mě paní mile upozornila, že ten by se jí hodil zpátky.

V posledních dnech vyřizujeme darovací smlouvu a organizace Volunteer Hub připravuje dokumentaci k proclení, teď už ale nejspíš opravdu nic nebrání tomu, abych se vydal na cestu. Dnes bylo auto v autoservisu na kontrole a až na pár detailů je prý připravené!

Plán je nakonec následující, odjíždím v pondělí ráno a přespím v Rzeszowě na východě Polska, v úterý zamířím do Lvova, kde se sejdu s kamarádem působícím na Ukrajině a spolu poputujeme kousek na východ (možná Kyjev, možná jinam), odkud se v pátek brzy ráno budu vracet vlaky a autobusy do Prahy.

Již jsem domluven na předávce druhého auta a rýsuje se ještě auto třetí, tentokrát fábie, těm se ale budu více věnovat až začátkem srpna.

Děkuji všem za podporu a důvěru, velmi si jich vážím. Text doplňuji i novými obrázky ve fotogalerii a příště Vás budu informovat nejspíš přímo z Ukrajiny.

Matouš

Zatím jde všechno (skoro) jak na drátkách!

V pátek jsem se sešel s majitelem krásného šedomodrého peugota a hned jsme si v kufru auta plácli a podepsali kupní smlouvu. Abych mohl auto přepsat na sebe, potřeboval jsem ale ještě majitelovu plnou moc, a tak jsme si domluvili sraz ještě ten samý den v centru na czechpointu.

Myslel jsem, že budu v pátek, všední den, normálně pracovat, ale neprozřetelně jsem se pustil do zjišťování, co všechno vlastně k přepisu potřebuju, respektive co potřebuju k tomu, abych mohl vůbec oficiálně vyjet na ulici (jednu jízdu na černo už jsem měl za sebou). No a je to takhle: je potřeba zpráva z evidenční kontroly, tu ale člověk nedostane bez kontroly technické, no a technickou si zase nezařídíte bez povinného ručení.

A tak nejdřív to ručení, výdaj, se kterým jsem vůbec nepočítal! Do 20 minut jsem se dostal do spárů několika operátorek a operátorů nabízejících mi neuvěřitelně výhodná ručení včetně pojištění kuchyně a internetu. Jedna se mnou, aniž bych si toho všiml, dokonce hned uzavřela smlouvu za 4 700 korun. Naštěstí se mi ale podařilo zjistit, že existuje i ručení na 14 dnů! A tak jsem se zaručil, za 512 korun, ušetřeno 4 188.

Po předání plné moci byly najednou tři hodiny a bylo mi jasné, že práce dneska asi nic. Rozhodl jsem se proto vyrazit rovnou na STK, tři hodiny do zavíračky, času dost. U nás na Břevnově ale jen na objednání, další zastávka proto STK v Horoměřicích, kde prý na počkání. Všechno fungovalo, v podstatě žádná fronta a za 15 minut auto přistavené na emisích, pak jsem ale musel ukázat techničák, který ale systém nevzal, protože propadnul asi před 4 lety.

Rychlý telefonát předchozímu majiteli, ten správný techničák do 2 minut najde, navigace ukazuje 25 minut, budu mít pak 45 minut na emise a technickou, to se stihne! Nestihne, na STK 25 minut před zavíračkou a ani úplatky nepomáhají, domu jedu s nepořízenou. Naštěstí stojí jedno STK přímo na střeše OC Černý Most a naštěstí má tohle STK otevřeno i v sobotu, včerejší výlet tak už slavil úspěch, auto má emise, technickou a už jen ho přepsat na sebe, abych se s ním obratem zase rozloučil.

Výdaje 20 000 koupě, 512 povinné ručení, 1 100 emise a 1 450 STK, teď jsem na 23 062 Kč, ještě ale chybí poplatky za přepis a s autem bude potřeba do servisu, ať je před dlouho cestou pěkně opečované.

Přidávám i pár ilustrativních fotek.) A děkuji moc za Vaši podporu.