Dobrodružství na dnešního člověka nečeká jen v africké savaně a na vrcholcích himálajských štítů. To pravé dobrodrůžo se odehrává v naší hlavě a našinec se za ním nemusí plahočit přes půl světa. Stačí fantazie a odvaha! Jenom bacha. Je to návykové!
Autor: Petr Jan Juračka
Česko
PrispieťVšetko alebo nič. Tento projekt bude úspešný iba v prípade, že dosiahne aspoň cieľovú čiastku do 7.7.2025 do 20:01.
Nejsou to šlapky!
Jo, dobře, ten název je trochu úlet. Jenomže on přesně ilustruje to, co v mojí nejnovější knížce najdete – totiž svědectví hned několika nevšedních toulek po Evropě, kde společným jmenovatelem je volba dopravního prostředku. Bicyklu. Akorát tohle fakt není knížka od cyklomagora. Však já na tom kole moc jezdit neumím, a když už jedu, bojím se zastavit. A tak jsem s kamarády postupem času projel celý tok Labe, přejel Itálii na štorc, poflakoval se na ostrovech, kde se na kole nejezdí, anebo drandil po zamrzlém jezeře za polárním kruhem. To mi dodalo odvahu a nakonec jsem přejel závod 1000 Miles Adventure napříč celým Československem.
Co to jsem teda zač?
Byť na kole jezdím prakticky od narození, troufám si tvrdit, že píšu líp, než šlapu. Jako jo, z diktátů jsem měl samý koule a doteď nemám šajna, jak se píše „výjimečnost“ správně. Tohle je moje v pořadí čtvrtá knížka, kterou plánuju vydat přes Hithit. Ta první atakovala prodeje bestselleru, ta poslední naopak vyhrála Cenu Hanzelky a Zikmunda za nejlepší český cestopis.
Moje hlavní podstata bytí nicméně určitě neleží v psaní ani v cyklistice. Jsem přírodovědec na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, fotograf českého National Geographic a taky týpek, co se pořád snaží vylézt na nějakou osmitisícovku, protože to jako malej prďola viděl v telce. Miluju utopence, moje nejoblíbenější jídlo je lečo a přes to všechno, co dělám, jsem stále šťastně ženatej a mám děti, co se za mě sice stydí, ale za zmrzku se ke mně pořád ještě přihlásí.
Takže co je tohlecto za dílko?
U každé knížky by mělo být jasné, pro koho a o čem je. No, jenomže tady ani jedno jasné není. Mým cílem je, abyste se během čtení hlavně bavili. Ať už těžko uvěřitelnými příhodami, které se fakt staly, anebo všemi těmi trapasy, co se mi přihodily taky. Přestože se všechny popisované výpravy točí kolem kola, knížka určitě není jen pro cyklisty! Naopak! Je určena čtenáři, který má to štěstí, že miluje svět tam venku za dveřmi. Každému, kdo se rád vydává ven vstříc dobrodružství a je mu jedno, zda to trvá den, týden, anebo měsíc. Tomu, kdo si rád užije den sám pro sebe nebo s kamarády. Je ale taky napsaná pro všechny lidi, kteří mají tu smůlu, že s podobně šťastnými partnery žijí. Lidem, kteří musí neustále snášet to nepochopitelné nadšení ze sportu a nesmyslného šlapání do kopce. Protože tenhle text jim určitě pomůže pochopit, proč tomu tak je. Mimochodem, stejně jako všechny moje předchozí knížky, i tahle bude narvaná barevnými fotkami, takže si ji můžete jen prohlížet. Ale to by byla škoda, že jo.
V neposlední řadě je ale knížka psaná i pro ty, kteří hledají motivaci k pohybu, ne nutně tomu cyklistickému. Najdete v ní inspiraci, která nejen mě táhne den co den ven a nutí mě překonávat včerejšek. Pokud máte ve svém okolí někoho, v kom byste rádi tuhle vášeň znovu probudili, tahle knížka je i pro něj.
Taky je to už třetí knížka v řadě, kterou ilustruje má neteř Nataly. S trochou nadsázky si dovolím tvrdit, že jenom kvůli téhle knížce vystudovala umění v Brně. Tentokrát jsme se dohodli, že místo ilustračních obrázků použijeme to, co miluje od dětství – komiks! Slovy klasika, sedí to tam jak prdel na hrnec. To vás bude bavit!
A o čem že bude ta deskovka?
Tak hele, bude to prča! Můj táta pro mě a pro ségru udělal hned několik deskovek na míru. Ségru to zas tak moc nebralo, ale já jsem na tom ujížděl až do puberty, než jsem plynule přešel na tajný časáky. Herní princip deskovky Nejsou to šlapky! se sice odvíjí od kostek a figurek, ale je tu poměrně malý faktor náhody a mnohem větší dopad vlastních rozhodnutí. Ta ale všechna pramení z běžného života člověka, který hledá nějakou rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. Pravidel má hra spíš míň než víc, a kdyby vás náhodou nechytla (čemuž nevěřím), vyplatí se ji koupit už kvůli těm vymazleným cínovým figurkám. Ty si totiž vystavíte na kredenci u babičky.
Teda, to muselo dát příšernou práci, přitom taková blbost, co? Haha, když si totiž vymyslíte, že uděláte deskovku s částečně cyklistickou tematikou z knížky a chcete, aby byly jednotlivé figurky odlitky opravdových kol, na kterých člověk jezdil… je všechno v pohodě, dokud řeknete „ne“ 3D tisku…
Viacej
Komentáre