Slovensky
Česky
English
DĚKUJEME VŠEM, přispěvatelům. DĚKUJEME i za sdílení naší sbírky. I díky Vám můžeme pomáhat, když je to potřeba a......Tak je nás zase o jednoho víc.
Poklidný večer, pomalu se stmívá a my sedíme v Pohádkové zahradě už jen s dobrovolníky. Užíváme chvíle klidu, když jedné za našich dobrovolnic Péťe zazvonil telefon. "Romííí, co má paní dělat s potkanem?" Ozvalo se v zápětí. "Našla ho u cesty pod mostem a je docela přítulný." Málem jsem se skácela. Hlavou mi proletěly všechny ty nebezpečné nemoci, paraziti...zvířátka mám sice ráda, ale potkanům se snažím vyhýbat na sto honů a jsem ráda, že se s nimi u nás v Pohádkové zahradě nepotkáme. "Ježíšikriste, ať se k němu ani nepřibližuje. Hlavně ať na něj nesahá a nepouští k němu psa." Málem jsem Peťe vytrhla telefon z ruky. Pak jsem paní vyjmenovala, co všechno jí od potkana hrozí a s pocitem, dobře odvedené práce jsem telefon předala Péťe. Ta zavěsila s trošku vyděšeným výrazem. "Chudáček potkánek, ona ta paní viděla, jak ho tam nějací lidé vypouští." Teď jsem zas pro změnu vytřeštila oči já. "Cožééé, to není divoký potkan?" "Ne nějací lidé ho vypustili pod most a ještě mu tam prý dali mrkvičku." Okamžitě jsme byli všichni na nohou. Peťa volala zpátky, aby zjistila, kde že je ten nebohý potkánek vypuštěný. Zdenek s Romanem popadli kola, malou přepravku a vyrazili hledat a zachraňovat. Potkánka našli celkem snadno. Paní na ně naštěstí počkala. Pod mostem u Chrudimky, kam ho "hodní páníčci" vypustili by nepřežil noc. Byl sice hodně vyděšený, ale nechal se vzít. Tak je nás zase o jednoho víc. O jednu malou vyděšenou dušičku. Ještě se stále bojí. Je to starý potkaní pán. Zřejmě zvyklý žít celý život někde doma. U nás dostal velký výběh po mých potkaních holčičkách, které už jsou za duhovým mostem. Zatím mu říkáme pracovně Zdeneček. Tak tedy vítej u nás v Pohádkové zahradě Zdenečku. Tady už budeš doma natrvalo. Dáme Ti domov a lásku a snad, snad nám budeš věřit. A i kdyby ne, budeme se o tebe starat s láskou, jako o všechny ostatní zvířecí kamarády.