Osobní poradenství v době nemoci. Pomohu Vám nalézt možnosti, osobní zdroje a to co Vás podpoří, motivuje a nasměruje na pozitivní a přínosné změny v životě v období např. onkologické léčby. Peníze jdou na poskytnutí konzultací pro lidi v období nemoci .
Autor: Mgr. Iva Mládková
Ostrava, Česko
Všetko alebo nič. Projekt skončil 21.5.2017 v 15:04.
Vše začalo při mé léčbě na onkologii, kde jsem viděla lidi často odevzdané osudu, pasivní a někdy čekající na to, co se stane. To mě tak zarazilo, že jsem si řekla, že sama mohu inspirovat lidi k aktivnímu postoji a převzetí zodpovědnosti za sebe a svůj život.
Základním cílem je poskytnout podporu v uzdravení lidem v jejich těžké zkoušce, k nalezení nové cesty životem a možnosti nechat se na jejím začátku podpořit člověkem, který tuto cestu úspěšně prošel. Dalším cílem je pomoci nalézt novou motivaci k životu, důvěru v život a záměr pro sebe a svůj život, udělat něco jinak a něco navíc...
Vaše finanční podpora slouží k uhrazení nákladů spojených s osobní konzultací.
Nabízím nemocným lidem, dospělým i dětem, možnost aktivně se zapojit do svého uzdravení formou osobní konzultace s využitím prvků koučinku, která umožní lidem podívat se na svou nemoc z jiného úhlu pohledu, a tak uvidět vlastní schopnosti a uvědomit si možnosti aktivního spolupodílení na uzdravení. Nejlepší cestu si každý člověk nachází sám, poradce naviguje, směřuje, dává otázky, které vyzývají klienta ke změně komfortních pohledů, postojů a přesvědčení. Hledá motivaci udělat krok vpřed, krok jinam. Co to znamená? Hledají se konkrétní odpovědi na otázky, které napomohou objevit možnosti vlastní aktivity, a tak podpoří člověka v součinnosti s léčbou. Počet konzultací je doporučen minimálně 3 x, tak aby člověk měl prostor udělat změny a měl zpětnou vazbu. Cíle si stanovuje každý člověk podle svých vlastních požadavků a potřeb. Jsou velice individuální, odráží situaci člověka, sociální prostředí a jeho osobní postoje.
Příklad: paní Kateřina se cítila osamocená, bez pomoci, přišla s přesvědčením, že nemá nikoho, kdo by ji v nemoci pomohl. Na základě rozhovoru si uvědomila lidi, které může oslovit a postoj, že o mě nemocnou nikdo nestojí přehodnotila, oslovila přátele a dovolila si tak přijmout pomoc. Uvědomila si také, co sama skutečně potřebuje a také stanovila, jaké podmínky budou vyhovovat oběma stranám.
Příklad: pan Jakub přišel jen tak na zkoušku, protože žena chce, abych to zkusil. Z rozhovoru vyplynulo, že má rád přírodu, ale v době léčby si netroufá sám vyjít na dlouhé procházky, které má moc rád a raději je doma v bytě (u televize) a jeho nespokojenost stoupá. Na konzultaci si naplánoval krátké procházky se ženou, kamarádem a radost, se kterou přišel příště, mu koukala z očí a chtěl plánovat, co vše po léčbě a možná ještě při ni, zvládne. Dovolil si dělat to, co ho baví a v míře, kterou mu nemoc dovolí a těšit se na to, co jako zdravý člověk ještě udělá. Vize jeho dalšího života byla na světě.
Jak bude vypadat konzultace?
Kde bude konzultace probíhat?
V Ostravě, Frýdku - Místku, Novém Jičíně a v případě nutnosti dle možností klienta.
Na klientovi také bude zodpovědnost, zda konzultaci přijme zdarma nebo bude v jeho možnostech se finančně podílet a umožnit tak většímu počtu lidí využít tuto službu.
Profesionální předpoklady:
"Každá odpověď, kterou kdy potřebuješ, leží v tvém vlastním tichu."
Ian Tucker
Jsem žena, která miluje život. Cesta k tomuto poznání byla docela trnitá. Někdy si říkám, co všechno jsem byla ochotna prožít, než jsem poznala že nejdůležitější jsem jen já, moje touhy, potřeby, lásky a vše co mě baví a čas strávený s lidmi se kterými se cítím dobře.
Že je něco jinak jsem začala chápat ve svých 33 letech, kdy mi zemřel manžel na rakovinu a rok na to přišel o život bratr při autonehodě. Tak jsem začala číst knihy významných psychologů a filozofů a hledala tam odpověď na to, co je jinak. Velkou motivací v tomto hledání byla má dcera.
Život mi v dalších letech připravil čas na zastavení a četbu. Měla jsem výhřez meziobratlových plotének a doporučenu operaci. Pročetla jsem o tomto tématu spoustu knih, v rehabilitačním zařízení se naučila autogenní trénink a progresivní Jacobsonovu relaxaci. Začala jsem denně alespoň jednu hodinku cvičit a relaxovat. Po třech letech úsilí jsem byla zdravá a páteř se stala funkční a neomezující součástí mého těla. Jak šel čas dcera vystudovala a já si našla skvělého muže.
A přišla další výzva života. Otec onemocněl na rakovinu a zemřel. Říkala jsem si to už stačilo, nic dalšího už bych nezvládla, spoustu věcí jsem změnila a myslela si, že teď už bude jen dobře.
Přihlásila jsem se ke studiu na vysokou školu v Ostravě, a pak jsem dále pokračovala ve studiích na univerzitě v Olomouci. Při práci učitelky v mateřské škole jsem se vydala na cestu osobního rozvoje a opět mě potkala další životní zkouška.
Že je něco pořád špatně mi ukázalo preventivní vyšetření na mamografu a diagnóza rakoviny zněla neuvěřitelně. Vždyť jsem se tak snažila!!!! S odstupem času vidím, jak je překvapující, kolik síly a odhodlání jsem v sobě našla v touze po životě.
A tak jsem měla zase spoustu času přemýšlet, číst a hledat v sobě, kde se stala chyba? Prošla jsem dlouhým procesem léčení. Nejtěžší bylo opustit přesvědčení, že něco MUSÍM a já MOHU důvěřovat životu.
Mnohokrát se mě život ptal: „Chceš žít?“ A já volala „ANO“! Nejsem žádná oběť, ale žena, která chce žít, milovat, být milována . Pochopila jsem, jak je důležité žít pro sebe, milovat sama sebe a žít zodpovědně ke svému zdraví.
Každý tady má svůj kousek štěstí.
Komentáre