Jedním z práv dítěte vycházejícím z mezinárodní Úmluvy o právech dítěte, je právo poznat své rodiče a být jimi vychováván. Ať již se rodič před svým výkonem trestu o dítě staral více či méně, dítě má právo, chce a potřebuje rodiče vidět, mluvit s nimi, cítit jejich lásku.Lze namítnout, že by se měl starat zejména uvězněný rodič o to, aby mohl své děti vidět, snažit se o pracovní zařazení ve věznici a podporovat rodinu. To je vše pravdou, ale ne vždy vše závisí jen na chuti pracovat a ne vždy se pracovní zařazení podaří.Jak potom zajistit návštěvy dětí za vězněným rodičem, když rodina sotva vychází s financemi.Důvody pro nepřivezení dítěte na návštěvu za vězněným rodičem nemusí bát jen finanční. Situací, kdy druhý z rodičů, případně dětský domov, nepřiveze dítě na návštěvu si lze představit nespočet.Z tohoto pohledu se jevímyšlenka projektu „Společně pro rodinu” jako velmi zajímavá podpora pro děti, které mají někoho z rodičů ve věznici. Pokud se nabídka pomoci takovýmto rodinám rozšíří o možnostzajištění dovozu dětí za vězněným rodičem, včetně možnosti asistovaného kontaktu, bude se jednat o velice smysluplnou službu, která v České republice zatím nemá obdobu. Samozřejmostí by mělo být řádné prověřování uživatelů takové služby, nejen z hlediska eventuálního zneužití služby, ale zejména z hlediska kvality a korektnosti setkávání dítěte s vězněným rodičem.
Mgr. Pavel Vagner, Věznice Nové Sedlo, objekt Drahonice