Pomozte nám vydat knížku Třiceti (ne)obyčejných příběhů absolventů: Jak hledali práci. Jak přežít zkušební dobu. Kdy s tím seknout. Malé úspěchy i velká zklamání. Doporučení těm, které to teprve čeká. To vše okořeněno komentáři a příběhy z praxe.
Autor: Jan Vašek a kolektiv
19.2.2019
Když pročítám tuto případovou studii, nemohu se jako manažer rozhodnout: Zaměstnal bych ho? Pokud ano, vyhodil bych ho ve zkušební době? Pokud ne, jakých výsledků by dosahoval? A co vliv na zbytek týmu? Co myslíte?
Mezi genialitou a šílenstvím je jen tenká hranice. Mezi kolegou, který své práci a osobnímu rozvoji dává vše, a sociopatem, který jde přes mrtvoly, ještě tenčí. I když budete mít velké nutkání číst tento příběh negativně, dejte mu šanci. Nebudete litovat.
11.2.2019
Zamyslete se nad jednotlivými tématy a poctivě se ohodnoťte na škále od 1 do 3, kde
(1)znamená „nikdy jsem se nad touhle otázkou nezamýšlel(a) a vlastně neznám odpověď.“
(2)znamená „není to pro mě novinka, ale upřímně řečeno, nedokázal(a) bych někomu kvalifikovaně poradit.“
(3)znamená „odpověď sypu z rukávu, mohl(a) bych téma klidně přednášet.“
Pokud si hodnocení nemůžete zapsat, stačí, když si zapamatujete, které číslo se v odpovědích objevuje nejčastěji. Vyhodnocení naleznete na konci článku.
Článek naleznete v odkazu níže:
https://janvasek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=700325
6.2.2019
Nikdo si nezaslouží absolvovat pohovor s Homo pitomius arogantensis a pracovat ve špatné firmě. Dokonce ani student, který na zkoušce získá osm bodů ze šedesáti, „protože na první termín se to musí zkusit. Třeba to náhodou dám a pak bych si vyčítal, že jsem se zbytečně učil.“ Ani kolegyně, kterou „stresuje znalostní část a essay. To pak těkám od jedné části ke druhé a nic nenapíšu pořádně. Takže bych si na opravný termín napsala jenom tu essay, protože teorii mám dobrou.“ Ostatně, peklo pro padlé pedagogy si představuji jako nekonečné opravování písemek studentů, kteří „vůbec neznám odpověď, tak tam podrobně rozepíšu aspoň tohle,“ které střídají stejně nekonečně konzultace se „zkouška mi utekla o bod, tak jsem se chtěla zeptat, jestli by se s tím nedalo něco dělat. ... A proč jste mi jako tohle neuznal?“
Náboráři absolventů jsou skutečnou vizitkou firmy. Jejich chování ukazuje, co si o zaměstnancích management opravdu myslí, jaká je firemní kultura, a co od práce mohou reálně očekávat. Ve slušné firmě prostě špatný náborář nesmí přežít zkušební dobu!
Samozřejmě, i personalista může mít špatný den. To se dá pochopit. Projevilo by se to však jen jednou nepovedenou etapou náborového procesu a viník by se při nejbližší příležitosti omluvil. Pokud je však uchazeči nepříjemný celý proces, měly by se v hlavě absolventa všechny varovné kontrolky červeně rozblikat.
Na základě rozhovorů jsem vydestiloval ty nejnebezpečnější signály. Pokud si v následujícím seznamu zaškrtnete tři body, je to na pováženou. A nastoupit do firmy, která získala pět a více, je buď šílenství, nebo hodně tvrdá forma terapie.......
Více se dočtete v článku, odkaz naleznete níže.
Ostrava, Moravskoslezský kraj, Česko
Všechno, nebo nic. Projekt skončil 18.3.2019 v 10:33.
Česky
English
Slovensky