Surová kniha fejetonů o ztrátách, klidu a vzteku. Tomáš Korčák alias Sig Nihl píše s přesností chirurga a klidem člověka, který už přežil všechno, co musel. Upřímná zpověď o disciplíně, tichu a síle bez pózy.
Autor: Tomáš Korčák
Brno, Jihomoravský kraj, Česko
PřispětVšechno, nebo nic. Tento projekt bude úspěšný pouze v případě, že dosáhne alespoň cílové částky do 4.1.2026 do 15:06.
Deset let jsem sbíral úlomky ze života, který se nezlomil, jen ztvrdl. Ze světla, co pálí, i ticha, co bolí.
Vzpomínky nezlomnýho č*ráka nejsou o hrdinství, ale o přesnosti pohybu, když všechno padá. O tom, že než začneš křičet, můžeš dýchat. A psát.
Kniha, která voní inkoustem, ne iluzí. Sedmdesát fejetonů, linoryty, zápisky, hudba — surová mapa návratů k sobě.
Chci, aby měla váhu v ruce, otisk, barvu, hlas. Aby ten klid, kterej si člověk vybojuje, měl papír.
Vznikalo to pomalu, bez pózy. Každý text je jako steh po operaci – trochu bolí, ale drží tě pohromadě.
Kniha vychází z chaosu a ticha zároveň. Něžnost i brutalita, rytmus i dech.
Crowdfunding proto, že tahle síla si zaslouží víc než jen cloud — chce papír a krev.
Každý podporovatel se stane součástí knihy.
Ne jménem, ale otiskem — ve zvláštním „tichém seznamu“, který půjde číst jen pod světlem svíčky.
Jmenuju se Sig Nihl. Dřív jsem dělal systémy, co analyzovaly svět. Teď píšu, co ten svět udělal ze mě.
Autor, který se zlomil do pravdy a neztratil rytmus. Linoryt místo lajků. Přesnost místo naděje.
Protože mlčení bolí víc než upřímnost.
Protože svět potřebuje slyšet, že i zničený člověk může dýchat přes beton — a neztratit styl.
Když se ti rozpadne jazyk, poznáš pravdu Myslíš si, že myslíš. Ale to, čemu říkáš myšlenka, je jen echo cizího hlasu, co se ti kdysi usadil v hlavě. Reklama, škola, matka, algoritmus — všichni mluví skrz tebe. A ty tomu říkáš „já“. Jenže „já“ neexistuje. Je to jazyková rekvizita. Zvyk, kterým s…
VíceVšechno, co si myslíš, že víš, je jen šum Každej den ti někdo říká, co je pravda. Politik, algoritmus, přítel, co sdílí graf s pocitem, že rozumí světu. A ty přikyvuješ, protože mozek si žádá jistotu. Ale jistota je jen droga s krátkým poločasem rozpadu. Já píšu o okamžiku, kdy ti dojde, že nevíš…
Více
Komentáře